Příběh

 

Charlotta Garrigue

je nesmírně vzdělaná, kultivovaná a zásadová dívka, růže z Brooklynu. V sedmdesátých letech 19. století Charlotta studuje na lipské konzervatoři hru na klavír. Navštěvuje četné koncerty v Gewandhausu. Lipsko se pyšní se bohatou hudební pověstí a nachází se tu i univerzita, kde bují bohatý studentský život. Právě v Lipsku se v penzionu paní Göringové potkává s Tomášem.

 

Doktor filosofie, Tomáš Masaryk

Fotografie laskavě zapůjčil Masarykův ústav a Archiv AV ČR.

Plán Tomáše Masaryka, charismatického a vzdělaného Moraváka, jet studovat do Lipska vznikl na jaře 1876. V penzionu paní Göringové nedočkavě vyhlíží příjezd Charlotty. Mladá Američanka jej ihned ohromí. Tohle nikdy nezažil. Nedoufal, že někdy potká tak výjimečnou ženu.

 

Zápletka

 

Brzy nato se rozhodne vyznat jí lásku na romantické projížďce lodí. Jenže stane se něco jiného. Při vystupování z lodi padá Masarykova tělnatá bytná do řeky. Namísto vyznání lásky se Masaryk vrhá do vody zachránit tonoucí paní Göringovou.

Masarykův šlechetný čin na Charlottu neudělal dojem:
„Nemysli si, že mě to ohromilo.  To by udělal každý slušný člověk,“
podotkla při této příležitosti.

 

Katarze

Blíží se čas Charlottina odjezdu do Ameriky. Masaryk žádá Charlottu o ruku. Ta se však jeho nabídky lekne. Chodí spolu několik dní „ve strašném rozčílení“. Konečně si v pátek 10. srpna roku 1877 u středověkého hradu v Elgersburgu řeknou ANO.
Masaryk pak z Hamburgu odjíždí bouřlivým jarním Atlantikem za Charlottou do Ameriky na palubě parníku Herder,
který se zanedlouho poté potopí.

Celý tento dobrodružný úvod představuje pouhý prolog
k dalším dramatickým epizodám společného života TGM
a Charlotty.

 

Svatbou v New Yorku se počínají jejich četné a vysilující boje: půtky TGM s českou veřejností, poté jeho velkolepý boj v exilu za vznik Československa. Charlotta je přitom českým prostředím nepříliš vlídně přijata, ač se snaží do dění své nové země zapojit. Nakonec zůstává v rakouské monarchii během 1. světové války v zemi naprosto sama.

 

Finále

Rakousko-uherská policie obviní Masaryka jako vlastizrádce
a pomstí se mu zatčením dcery Alice a jejím vězněním
ve Vídni. Syn Herbert za války umírá, když se nakazil při práci
pro haličské uprchlíky. Charlotta se dlouhou dobu nevzdává, utěšuje dceru v rakouském vězení a statečně snáší odloučení od Tomáše. Nakonec je ale hospitalizovaná v nervovém  sanatoriu ve Veleslavíně.

Masaryk se triumfálně vrací do vlasti v roce 1918. Masarykova idea spojit český a slovenský národ v jeden stát
a přečíslit tak německé etnikum se stala trnem v oku německému obyvatelstvu v Čechách.

Za dvacet let poté přišla mnichovská konference
a druhá světová válka.

„Kde je ta má bílá růže, má paní?“ posteskl si T. G. Masaryk, když po 4 letech přijel za Charlottou do veleslavínského sanatoria a našel ji k nepoznání změněnou.

 

Resumé

Charlotta měla na T. G. Masaryka zásadní vliv: lidský, politický, náboženský i etický.
Dvakrát mu zabránila v emigraci do Ameriky, a tím mu napomohla realizovat ideu prvního svobodného demokratického Československa.

 Je paradoxní, že k jejich seznámení a počátkům jejich vztahu přispěla německá kultura,
kterou  v té době pulsovalo kosmopolitní prostředí Lipska.

Přestože se Charlotta narodila v Brooklynu a byla vychována v duchu demokratických ideálů Ameriky 19. století, díky svému otci získala blízký vztah k evropské kultuře,
zejména k německé hudbě.

Při studiu skladby a teorie hudby na lipské konservatoři hrála Bacha i Beethovena.
Díky osudovému setkání s T. Masarykem se její postoje
a zásady zprostředkovaně promítly i do formování  prvního samostatného československého státu.

ČSR byla například prvním evropským státem,
který ženám zaručil všeobecné volební právo už v roce 1920.